Sladké sny

26. května 2012 v 1:25 | Syrinox |  Super Junior Fanfics
Hele lidi, mě asi fakt hráblo.. Řeknu si... Napíšu jednorázovku. Jasně, proč ne? Jo.. ale to by opět nesměla mít nějakých 3500 slov (což je zhruba 7 A4 ve wordu). Dobrý co? :D Jako... já prostě neumím psát krátký jednorázovky. To bych prostě nebyla já. Jsem totálně KO, vyčerpaná a mrtvá. Podle toho taky vypadá konec, který je.. zrychlený a příšerný, na druhou stranu, já se vážně snažila! Takže.. Snad se vám povídka bude líbit a snad mě neukamenujete za ten konec, páč já opravdu nemám kamenovzdorný okna... Ještě jsme si je nekoupila :D Muhuhu.. Dobrou noc děti :* Miluju vás :D Za chyby se samozřejmě omlouvám, ale znáte to... o půl druhý ráno se chyby vážně špatně hledaj :D ;)

Název: Sladké sny
Fandom: Super Junior
Pár: Siwon/Wook
Varování: sladké (asi), hrozí mírné zvednutí cukru :D


"Siwonnie!" Vysoký černovlasý mladík se otočí za pištivým hláskem a pousměje se, když zahlédne drobnou postavičku, která se k němu zběsile řítí, div se nepřizabije o vlastní nohy. Jeho zářivě modré tenisky pleskají o zámeckou dlažbu a hnědé vlásky vlají v lehkém větříku, který se bez ostychu prohání po náměstí plném lidí.
"Siwonnie!" křikne znovu Wookie, smykem zastaví přímo před černovláskem a zlomí se v pase, jak se potřebuje vydýchat. Běžel celou cestu a teď má pocit, že mu srdce snad vyskočí z hrudi, jak mu zběsile buší. "P-promiň, jdu... hah, pozdě. Čekáš... uff, dlouho?" vydá ze sebe mezi rychlými nádechy, roztřeseně se narovná a upře na něj omluvný pohled.
"Ne, teď jsem přišel." černovlásek se zářivě usměje a pohladí Wookieho po tvářičce. Wookie mu úsměv oplatí a spokojeně zavrní. Jako koťátko. Pomyslí si Siwon a jeho úsměv se rozšíří ještě víc. Pocuchá mu podlouhlé hnědé vlásky a cvrkne jej do nosu. Wookie nafoukne tvářičky a probodne jej pohledem.
"Nemrač se, budeš mít vrásky." Rozesměje se Siwon a Wook chtě nechtě s ním.
"Kam teda půjdeme?" zeptá se po chvilce, kdy se oba uklidní. Rozhlídne se po náměstí plném lidí a sjede očima obchody, které se zde nachází. Nic jej však příliš nezaujme. Všude vidí jen butiky s oblečením a botami a kabelkami a…
"Hračkářství!" vykřikne náhle nadšeně a už si to kráčí k jedné ze vzdálenějších budov, ve které se onen mrňavý obchůdek nachází. Siwon zavrtí hlavou a rty se mu zkroutí v něžném úsměvu. Jednou dítě, navždy dítě. Probleskne mu hlavou, když se poslušně vydá za drobnou postavou svého kamaráda, přičemž se vyhýbá davům lidí, které zde procházejí, aby si prohlédli staré a v celku nudné památky. Ve škole už o nich slyšel tolikrát, že už jej teď ani v nejmenším neuchvacují. No… v poslední době ho neuchvacuje už ani ta škola a to patřil mezi nejlepší studenty. Jenže… od té doby, co k nim do třídy přišel Wookie… se všechno změnilo. Přestal v hodinách dávat pozor, protože se mu všechny myšlenky točily okolo něho. Pozoroval jej, jak dává pozor, sledoval jeho soustředěný výraz. Našpulené rtíky a vystrčenou špičku jazýčku, když se do něčeho přílišně zažral. Miluje školu jen díky tomu, že tam může být s ním. Sedět vedle něj a užívat si tu blízkost.
"No tak Wonnie! Kde se flákáš?!" trhne sebou a zatřepe hlavou. Zamyslel se až příliš. Koukne do Wookieho očí, ve kterých se třpytí odpolední slunce a věnuje mu úsměv.
"Promiň, zamyslel jsem se." Omluví se mu a vyžene myšlenky na školu z hlavy.
"A nad čím?" zeptá se Wook zvídavě a povytáhne obočí.
"Ale… jen tak…" odbude jej Siwon a poškrábe se ve vlasech. Nemůže mu říct, že myslel na to, jak je roztomilý, když se učí a soustředí, jak by jej nejraději pevně sevřel v náručí a políbil na ty dokonalé rtíky. Prostě to nejde… Nechce zničit to, co mezi nimi je. Wookie se zamračí a dloubne jej do žeber.
"Kecáš." Prskne na něj a zase tak roztomile nafoukne ty svoje tvářičky, div z toho Siwon nedostane cukrovku.
"Proč myslíš?" otáže se Siwon, lehce vyveden z míry a propálí jej pohledem. Že by Wookie uměl číst myšlenky? Zhrozí se už jen při té absurdní představě. Zatřepe hlavou. Vždyť je to hloupost! Ale i přes to radši zkrotí svou fantazii. Co kdyby náhodou? Wookie se ušklíbne a znovu jej dloubne.
"Protože ses tvářil jak zamilovaný." Odvětí mu prostě a pokrčí drobnými ramínky. Siwon se pousměje. Vždyť ona to je vlastně pravda. Je zamilovaný… do kluka, navíc ještě svého nejlepšího kamaráda.
"To se ti určitě zdálo." Řekne s hraným smíchem a opět vezme útokem jeho nosík. Baví jej takhle jej škádlit. Wookie vypadá vždycky tak strašně rozkošně, když se zlobí. Miluje ten jeho pohled.
"Wonnie! Kolikrát jsem tě prosil, ať to neděláš?" zahuhlá, když si promne nos a vyčítavě se na něj zahledí.
"E… mockrát?"
"A pořád to děláš!" oboří se na něj a uraženě se k němu otočí zády. Naštvaně podupuje nožkou a hledí na jednu z dlažebních kostek. Nemá rád, když jej Wonnie takhle zlobí a on se nemůže bránit. Není to fér! No ne?
"Ale no tak Wookie…" zavrní a zezadu jej obejme.
"Ne." Zamručí, stále uraženým hlasem.
"Ale, nebuď naštvaný, já to tak přeci nemyslím." Pokračuje Siwon, když se i přes to Wookie odmítá přestat zlobit, rozhodne se pro lepší variantu usmiřování: lechtání. Prsty zaútočí na lechtivé místo pod žebry a Ryeowook má co dělat, aby se udržel na nohách. Svíjí se jako hádě, piští a ječí, až se po nich turisti zvídavě otáčejí.
"Wonnie! Nechej toho! Prooosíííím!" piští a snaží se utéct z dosahu jeho prstů.
"A už nebudeš uražený?" zeptá se černovlásek a povytáhne obočí.
"Když mi slíbíš, že toho necháš." Odpoví mu Wookie rozhodně a pokusí se nasadit vážný výraz, no moc mu to nejde, když jej Won stále lechtá.
"Dobře, nechám toho." Přestane jej lechtat a zahledí se mu do hnědých oček, které je nedůvěřivě pozorují.
"Slibuješ?"
"Slibuju." Přikývne Siwon a potlačí nutkání znovu jej do toho roztomilého nosánku znovu cvrnknout. "Nechtěl jsi jít do toho hračkářství?" otáže se potom a prohrábne mu vlásky.
"No vidíš!" zavýskne a rozeběhne se oním směrem. Siwon zavrtí hlavou. Má co dělat, aby nad jeho chováním nezačal ňuníkovat. Drží se však statečně. To musí uznat. S lehkým úsměvem se za ním vydá a tentokrát nechá myšlenky uzavřené hluboko v nitru jeho mysli.

Už jsou v tom proklatém obchodě snad přes hodinu a Wookie stále odmítá odejít. Očima zkoumá každého plyšáka, na kterého narazí, prsty hladí jejich jemné kožíšky a zbožně hledí do korálových lesklých oček. Nechápe tuhle jeho zálibu ve všem, co je plyšové, na druhou stranu, je to příšerně roztomilé, což se k drobnému chlapci dokonale hodí. Tak na co si vlastně ztěžuje? Pomyslí si náhle. Je s Wookiem. Může se dívat na to, jak se rozplývá nad plyšovými zázraky a vzdychá nad jejich krásou. Pro něj jsou tedy plyšáci spíše jen vycpané kýče, ale nebude přeci hnědovláskovi kazit radost, ne?
"Kyaaa! Ten je nádherný!" zapiští Wookie náhle a vytrhne jej tak ze zadumání. Stočí pohled k nadšeně poskakujícímu hnědovláskovi a malinkému plyšáčkovi, kterého svírá v ručkách a upírá na něj zálibný pohled. Přijde blíž, aby si ho mohl lépe prohlédnout a i on sám (jakožto odvěký nepřítel těchto plyšem nacpaných strašidel) musí uznat, že je roztomilý.
"Je jako ty." Uklouzne mu a poděšeně se na Ryeowooka zahledí, ten jej však dokonale ignoruje, unešen tím mrňavým skvostem. Siwon si oddechne a koukne se na mobil, aby zjistil, kolik že je vlastně hodin.
"Eh, Wookie?" promluví na něj a položí mu ruku na rameno.
"Hm?" udělá jen a dál se věnuje rozplývání se nad hračkou.
"Nevadilo by ti, kdybychom už šli? Musím ještě do knihovny, než mi zavřou. Pak sem zase můžeme zajít." Navrhne mu a zatěká očima po obchodě, krom nich jinak plném dětí s rodiči.
"Eh? J-Jasně, promiň... nechal jsem se unést." Zašeptá Wookie a se smutným pohledem vrátí plyšáka zpět do police. Siwon si jeho zmučeného pohledu všimne a trochu jej zamrzí, že to kvůli němu musí odejít z hračkářství a zkazit tak Wookiemu náladu. Ryeowook se však hned po opuštění obchodu vzpamatuje a na tváři se mu znovu objeví ten typický úsměv, který tak strašně miluje.
"Takže do knihovny?" zeptá se ještě jednou pro jistotu, a když Won přikývne, vesele se vydá směrem, kde půjčovna knih leží.

V knihovně se nezdrží nějak extra dlouho. Siwon vrátí knihy, které zvládl přečíst, prodlouží si jednu výpůjčku a nabere si další tři bichle. Wookie se na to všechno dívá mírně vyděšeným pohledem a ostražitě sleduje každou knihu, jako by jej snad mohla kousnout či co. Ano, má rád knížky. Rád si přečte pohádky nebo nějaké manhwy i fantasy příběhy. Jenže knížky, které čte Wonnie jej děsí. Je v nich moc krve a zabíjení, žádné dobré konce ani kouzelné bytosti. Dobře si pamatuje ten den, kde u něj poprvé spal a nějak nemohl usnout a tak si půjčil knížku, co ležela na nočním stolku. Ve výsledku se ještě ke všemu bál vystrčit nos zpod spacáku a nakonec skončil u Wonnieho v posteli, schovaný v jeho teplé náruči. Když si na to teď tak nějak vzpomíná (během čekání na to, až se Wonnie rozhodne, zda si vzít ještě jednu knížku či ne), musí se pousmát. Tehdy se mu tak strašně pěkně spalo. Siwonovy pevné paže ho k sobě tiskly a on se cítil v bezpečí. Byl schovaný před všemi strašidly a zlými vrahy. Když nad tím tak přemýšlí, rád by si to někdy zopakoval. Vykulí očka a překvapeně zamrká. Nad čím to uvažuje?! Už tehdy to bylo divné. Spát s klukem v posteli (ale je fakt, že on se vážně bál a vzbudil Siwona v domění, že se po něm sápe Jack Rozparovač).
"Wookie?" Siwonův hlas jej vrátí zpět do reálného světa a příjemně jej rozechvěje. Nikdy si neuvědomil, jak příjemný a melodický hlas má. Až mu z toho po zádech přeběhne mrazík.
"He?" udělá a lehce zpitoměle se na něj zahledí. Neměl by snít za bílého dne.
"Můžeme jít." Odpoví mu s úsměvem černovlásek a pohladí jej po hlavě. Wookie tiše zavrní a spolu s Wonem se vydají k velkým vchodovým dveřím a pak ven z knihovny, zpět do centra města.

Sedí na lavičce v parku, hledí na moderní kašnu, která je zapuštěná v zemi a jediné, co z ní jde vidět, jsou tři velké a pět menších gejzírů, které tryskají do vzduchu a lesknou se na slunci jako pohyblivé křišťály. Wookie na tu krásu zasněně hledí, v ručce třímá kornout čokoládové a jahodové zmrzliny a bez sebemenšího zájmu ji nechává rozpouštět na slunci. Až tak jej pohled na fontánů pohltil. Siwon se usměje a lehce do něj dloubne. Wookie sebou trhne, jako by jej spálil a upře na něj ty svá velká kukadla.
"Teče ti zmrzlina." Rozesměje se Won při pohledu do těch jeho nechápavých oček.
"Híííííík!" vyjekne Wookie a rychle celý kornoutek olízne jazýčkem, aby se tak zbavil kapek, které pozvolna stékají až na jeho prsty a dál na zápěstí. Siwon při tom polkne a zhluboka se nadechne. Kdyby jen Wookie věděl, jak sexy při tomhle pohybu je! Polije ho horko, když si představí, jak se toho jazýčku dotýká tím svým. Bože! Na co to sakra myslí?! Zatřepe hlavou a rychle se zahledí na několik vysokých vzrostlých stromů, skrz které prosvítají na šedivý chodník poslední teplé paprsky. Zaposlouchá se do zpěvu ptáčků a šumění větru. V parku byli prakticky sami. Jen asi o pět laviček dál, ve stínu vzrostlého buku seděl mladý pár, který se věnoval jen sobě navzájem. Bodne jej osten žárlivosti. Jak rád by tohle taky dělal… s Wookiem. Povzdechne si a složí hlavu do dlaní, neměl by nad něčím takovým vůbec uvažovat. Jsou oba kluci, navíc kamarádi… Nesmí dopustit, aby se něco takového stalo… Ale když… Wookie… on je tak…
"K sežrání." Zamumlá tiše do dlaní.
"He?" udělá Ryeowook nechápavě a strčí si do pusy zbytek kornoutku a mlsně se olízne. Miluje sladké a zmrzlinu obzvlášť. Spokojeně zavrní, téměř vzápětí však jeho tvářičku zbrázdí zamračený výraz. Jeho pravá ručka je naprosto ulepená od toho, jak mu na ni předtím stekla zmrzlina. Střelí pohledem po fontáně a pousměje se. Zvedne se z lavičky, mrkne na Wona, který jej zvědavě pozoruje a několika kroky se přikrade až k ní. Nakloní se, opatrně, aby neslítl do gejzíru, a hrábne ručkou do vody. Chladná voda se mu zakousne do jemné kůže a on rychle ucukne. Pak však do ní hrábne znova a užívá si při tom, jak může cákat všude kolem. Siwon má co dělat, aby se hlasitě nerozesmál. Wookie je tak strašně roztomilý, pohled na to, jak hrabe ručkou ve vodě a usmívá se, jej dostává do stavu naprosté spokojenosti. Když je šťastný Wookie, hned je jeho svět veselejší. Z myšlenek ho vytrhne zaječení. Trhne sebou a zvedne se na nohy.
"Wookie!" křikne, přiběhne ke kašně… a hlasitě se rozesměje. Wook stojí v gejzíru vody, kapky vody mu stékají po tváři a odkapávají z vlásků, ale i oblečení. Ve tváři má bezradný výraz a celé jeho tělo se chvěje chladem, který se do něj zakousává a zalézá mu pod kůži.
"To není vtipný Wonnie!" knikne a opatrně přistoupí až k okraji fontány, ze kterého pak vkročí na suchý chodník. Chytí lem trička a s vypětím všech sil jej alespoň trošku vykroutí.
"Vážně?" zahuhlá Siwon a znovu se rozchechtá. Když však spatří Wookieho smutný pohled, slzy v očích a třesoucí se tělíčko, nechá toho a provinile se na něj zahledí.
"Promiň Wookie." Zašeptá a prohrábne mu mokré vlásky. Wook jen zavrtí hlavou a znovu zakroutí látkou trička. Parkem se prožene vítr a opře se do vlhké látky, což zapříčiní další zachvění Ryeowookova tělíčka. Siwon se na něj znepokojeně zahledí a když si Wookie dvakrát po sobě kýchne a znovu se zachvěje, zatřepe hlavou a jediným pohybem si sundá tričko a podá jej Wookiemu.
"Na, obleč si jej, jinak nastydneš." Přikáže mu s úsměvem.
"A-Ale co ty?" zeptá se starostlivě a zabodne se do Siwonových tmavých očí.
"Není taková zima." Řekne pevně a doslova mu tričko vnutí. Wook ho nakonec se zaváháním přijme a s ruměncem ve tváři se převlékne. Není zvyklý ukazovat se polonahý na veřejnosti. Na rozdíl od Siwona, který se má čím chlubit. Okamžitě je mu o dost tepleji. Kalhoty má sice stále mokré, ale ne tak moc, jako tričko, které na něm doslova vlaje. Nikdy si neuvědomil, jak je jeho kamarád… svalově vybavenější. Musí vedle něj vypadat jako dítě. No… on se i chová jako dítě. Ani neví proč, najednou je mu na nic. Chce jít domů, když si náhle vzpomene, že rodiče jeli na víkend pryč. Nechce být doma sám! Na to se až moc bojí… tmy a všeho, co v ní číhá.
"Siwonnie…?" zašeptá a zastaví se v půli kroku. Jeho tělíčko se opět třese, už ne však zimou, ale strachem.
"Copak je Wookie?" zeptá se černovlásek a starostlivě se na kamaráda zahledí. Nelíbí se mu ten pohled v jeho očích. Je zvláštní, plný bolesti a strachu. Ale z čeho?
"Ne-nechceš jít… dnes… spát ke mně?" zeptá se a pohled zabodne do kachličky. Ve tváří je rudý jako rajské jablíčko.
"Eh?" udělá jen Won, neschopný slova. To ho opravdu Wookie… zve k sobě? Na noc? Jen tak?
"Pochopím, jestli nebudeš chtít!" vyhrkne, v duchu však doufá, že bude. Opravdu tam nechce být sám. Siwon zatřepe hlavou a usměje se. Rukou se mu opět prohrábne ve vlhký zkroucených vláscích.
"Budu moc rád." Řekne tiše. "Jen si zajdu k sobě po věci, jo?" dodá a tázavě se na ně zahledí. Wookie se zahledí na oblohu, která už začala pomalu temnět.
"A musíš?" knikne a sevře jeho ruku ve dlaních. Siwon jeho chování nechápe. Pokrčí však rameny. Co by pro to malé štěně neudělal.
"Tak dobře, jdeme rovnou k tobě." Usměje se, vezme jej za drobnou ručku a vydají se směrem, kde Wookie bydlí.

Když si to teď tak nějak sesumíruje, uvědomí si, že ještě nikdy nebyl u Wookieho doma. Ano, Wookie sice spal u něj, to proto, že nežije s rodiči, ale ve vlastním bytě, který mu platí. Ne že by u něj nespal, kdyby s ním rodiče žili. Jemu to bylo tak nějak fuk. Ale Wookiemu očividně ne.
"To nemáš nikoho doma?" zeptá se Siwon a rozhlédne se po temné chodbě.
"Ne e." zamumlá Wookie a sevře pevněji jeho ruku. Siwon se nechá dotáhnout po tmě až nahoru, do druhého patra a pak až na konec chodby, do malého pokojíku, který, po rozsvícení lampičky působí strašně útulně a roztomile. Jako Wookie. Z každého koutku místnosti na něj dýchá jeho život. Na fialkových stěnách vidí plakáty různých skupin, některé jsou známé, jiné ne. Zem je pokrytá vysokým tmavě fialovým kobercem, zatímco nábytek je ze světlého dřeva.
"Máš rád fialovou?" otáže se zvědavě. Wookie zavrtí hlavou a usměje se.
"Maminka ano." Odpoví a posadí se vedle Siwona na postel. Tomu se v hlavě okamžitě roztočí kolotoč myšlenek, které tam rozhodně nemají co dělat. Zavrtí hlavou a zahledí se na drobné Ryeowookovo tělíčko, které je jen pár centimetrů od něj. Nakloní hlavu na stranu a tázavě zvedne obočí. Wookie mu připadá podivně napjatý, jako by se chystal něco říct, ale neví jak začít.
"No tak Wookie, co se děje?" zeptá se ho sám a pohladí jej po rameni. Wook se mu zahledí do očí, v jeho vlastních je nečitelný výraz. Takový… smutně rezignovaný.
"Ne nic." Zamumlá a sevře dlaně v pěsti. "Jen… jsem rád… opravdu moc rád… že jsi tady se mnou. Já, víš… asi bych to tu sám… nepřežil… Nemám rád tmu… a samotu…" drmolí rychle a jeho tělíčko se při tom chvěje.
"Wookie…" zašeptá Siwon, Wook jej však přeruší.
"Víš, proč se bojím tmy? Když jsem byl malý… vždycky jsem byl sám… Často se mi zdály noční můry… Ale nebyl nikdo, kdo by mě utěšil, když jsem se probudil. Maminka pracovala v noci a tatínek byl věčně pryč, taky kvůli práce. Věčně jsem byl doma sám. Pokaždé… když jsem se probudil… Příšerně jsem se bál… Nenáviděl jsem to… Tu samotu a strach… Bál jsem se udělat krok mimo postel… Plakal jsem a volal je… Nebo někoho… Ale nikdo nepřišel… Nemám rád tmu… a strašidelné příběhy… protože… si na to vždycky vzpomenu… Nechci být doma sám…" Wookiemu se zlomí hlas a on tiše vzlykne. Nikdy to nikomu neřekl, ani rodičům.
"Ach Wookie, to je mi líto…" Siwon neví, co přesně na to říct. Představuje si malého Ryeowookieho, jak tu sedí, zachumlaný pod peřinou a tiše pláče a volá někoho, aby ho utěšil. Jenže nikdo nepřichází a on je sám… Dřív než stačí cokoli udělat, ho jeho vlastní ruce zradí, obtočí se okolo Wookieho pasu a stáhnou ho do hřejivého objetí. Ryeowook se nebrání, naopak, je rád, že to Siwonnie udělal. Stulí se do klubíčka a vdechne vůni jeho kůže. Prsty se jí rozechvěle dotkne a teprve v té chvíli si uvědomí, že Siwon stále nemá svoje triko a sedí tady polonahý.
"Promiň!" vypískne, otře si oči a vyskočí na nohy. Rychle otevře skříň a vytáhne první triko, na které narazí. Začne si Wonovo tričko sundávat, ale v půli pohybu se zarazí. Nějak si ho oblíbil za tu chvíli co ho měl na obě a teď se mu nějak nechce… vracet jej Wonniemu.
"Ty Wonnie…" zašeptá a upře na něj čokoládové oči.
"Hm?" Siwon zvedne pohled a dá tak Wookiemu najevo, že ho vnímá.
"Asi jsem si zamiloval tvoje tričko." Zahuhlá a zrudne až po kořínky hnědých vlásků. Siwon vyprskne smíchy a svalí se na postel.
"Myslím to vážně." Zamručí Wook a probodne jej pohledem.
"Jo, já se jen směju té ironii… Víš, já tě miluju, ale ty si zamiluješ moje tričko.. V tom je ta sranda." Uchechtne se suše Siwon a pak náhle ztuhne. Opravdu právě teď Wookiemu řekl, že jej miluje? Nebo si to jenom myslel v duchu a navenek se dál smál jako blbeček. Soudě podle Wookova výrazu se stalo to první.
"Eh… Wookie… já ti to…" koktá Siwon a zahanbeně hledí do země.

"Opravdu?" Ryeowook jej doslova spaluje pohledem. Won se ošije a donutí se podívat se mu do očí.
"Ano…" praví po chvilce ticha a povzdechne si. Takže to nakonec přeci jen podělal.
"Já… Siwonnie…" Ryeowookie pevně sevře lem Siwonova trička a přistoupí k posteli. Skloní se k Wonově utrápené tváři a váhavě… letmně se dotkne svými rty těch jeho. Siwon vytřeští oči a překvapeně se zahledí na Wooka.
"Já tebe taky Siwonnie." Wookie se váhavě pousměje a sedne si vedle Siwona na postel. Fakt, že si právě vyznali lásku, na ně oba dolehl. Nebyl však tíživý, spíše… uvolňující. Radostný. Siwon to dlouho nevydrží a po chvíli si Wookieho přitáhne k sobě a začne jej měkce líbat na ty dva měkké hříšné a krásně růžovoučké polštářky. Wookie mu na něžně polibky odpovídá, rukama jej objímá kolem krku a prsty si pohrává s konečky jeho vlásků. Wonnie jej rukama hladí po zádech a bocích a užívá si tu horkost, co stoupá z jeho těla, zatímco Ryeowookie se bříšky prstů letmo dotýká Siwonova bříška, zad, hrudníku. Cítí jeho hladkou kůži a užívá se ten pocit stejně, jako Siwon. Po dvou hodinách, kdy takhle setrvali, mazlili se a v tichosti si užívali jeden druhého v nově nalezené lásce, Wookie doširoka otevře svou dokonalou pusinku a zívne, až mu malé slzičky vhrknou do očí. Siwon mu je s úsměvem otře a pohladí jej po jemné tvářičce.
"Měli bychom jít spát. Ale ještě před tím, abych nezapomněl…" řekne Siwon a zahrabe v tašce, co mu leží u nohou. Vytáhne z ní malý balíček a podá jej Wookiemu s zněžněným úsměvem na rtech. Wookie nechápavě nakloní hlavičku na stranu, balíček však převezme a opatrně jej rozbalí. Očka se mu rozšíří překvapením a radostí.
"Ty… jsi jej koupil…" zamumlá nevěřícně a zahledí se na malého plyšáčka, který mu sedí tak akorát do dlaně.
"Patří k tobě." Řekne Siwon na svou obhajobu. Wookie plyšáčka pevně sevře v náručí a pak se vrhne kolem krku Siwonniemu.
"Děkuju." Zašeptá a políbí jej na rty. Siwon se do polibku pousměje a hravě jej opětuje, když se Wook odtrhne, lípne mu ještě pusu na nos. Wookie tiše zavrní a dloubne do něj. Wonnie se pousměje a políbí jej znova. "Takže cvrnkat ne, ale líbat ano?" zavrní mu pak do ouška, když se zachumlají pod peřinu a Wookie zhasne lampičku. Ryeowook si nakonec odmítl sundat Siwonovo tričko s tím, že v něm bude spát, což černovláska potěšilo, zároveň však na ten kus oděvu začal nepokrytě žárlit (a to byl do nedávna jeho!).
"Mám citlivý nos." Zamumlá Wookie v polospánku a ještě více se natiskne k Siwonovi. Teplo jeho těla jej uklidňuje, dodává mu ten tolik potřebný pocit bezpečí, po kterém tolik let toužil.
"Sladké sny Wookie" šeptne mu Siwon do vlasů a pak jej do nich políbí. Paži pevně obtočí kolem jeho tělíčka a sevře jeho drobnou ručku ve své. Wookie už s evšak dávno propadl do říše snů. Plyšáčka položeného u hlavy, aby jej hlídal na jeho cestách v neznámých světech a Siwonnieho dlani na svém srdíčku, aby věděl, že je tu jen pro něj. Jeho sny tentokrát nejsou zlé. Nepokouší se jej zabít je Jack Rozparovač, ani zlé strašidlo a i kdyby se náhodou znovu objevili, je tady Siwonnie, aby rozehnal tmu a vznesl do jeho světa opět denní světlo…
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Luli(na) | Web | 26. května 2012 v 11:53 | Reagovat

Máááminko! To bylo tak ňuuuu! A tak moc ŇUUUUUU!!! Já miluju Wookieho, ať už ho spáruje kdokoli s kýmkoli a tohle bylo...prostě... kekekekeke! Sladké! A to jsem říkala máti, ať mi koupí něco sladkého, až půjde do Tesca... myslím, že už nic sladkého nepotřebuju, tohle bylo na cukrovku! Woookieeeee! AŇUUUUUUU!!! Asi si to půjdu přečíst zase, ale později, protože teĎ bych z toho asi roztála a to nás chce máti dnes vzít do ZOO, to dopadne!

(Takže zlatí, pokud se nepotkáme na skypu, tak jsem v kleci mezi opicemi, ale neboj, do 5-6 bych měla být doma :D Dle toho, jak složitý tam budou mít zámek :D)

2 Girl with devil's smile | Web | 26. května 2012 v 14:42 | Reagovat

Mierne zdvihnutie hladiny cukru? To už po Redbulle mám v sebe menej cukru..ako po tomto xD.. Hm, i like it! ^ ^♥ Takéto poviedky ja milujem.. ňáách :D Môžem ich kľudne čítať od večera do rána :D
Wookie je to najnevinnejšie a najroztomilejšie stvorenie v celom vesmíre *hej, doprdele, zabúdaš na Taemina!!*.. Ech, ta oni dvaja! :D Nádherná poviedka.. ^ ^ *roztopila sa..a niekto by ju mohol zoškrabať z podlahy*.. Nikto nič? Tak vďaka :D

3 Hatachi | 26. května 2012 v 17:35 | Reagovat

Tomu říkáš mírné zvednutí hladiny cukru ? Mě to přijde že mi leze cukr už i ušima :-D  . Wookie je tak rozkošný cukroušek ať je spárovaný s kým koliv. Moc se mi to líbilo,bylo to krásně napsané :-)

4 Jolly (the Sad) | Web | 26. května 2012 v 18:48 | Reagovat

moje reakce: plyšáčci - kyaaaa!
wookie ve fontáně - vyprskla sem smíchy (máš štěstí, že sem nic nejedla! :D), wookie vypráví proč se bojí tmy - džoly má slzičky v očích jak se do toho dokázala vcítit.
a zbytek už jen nynyny! jako, já mám z tebe asi cukrovku *shrabuje cukr do mističky* naprosto sladká povídka!

5 keishatko | Web | 27. května 2012 v 10:40 | Reagovat

to bolo podarené :D ale nevyzeral Siwon divne, keď furt zatrepával hlavou? :D :D

6 Syrinox | 27. května 2012 v 11:40 | Reagovat

[5]: Tiky! XD Určitě to budou tiky... XD (nebo jetým autorem XD kdo ví) Jako... to sem to tam fakt dávala tak často? *mlátí hlavou do stolu* Boožeeee.... Jdu se oběsit... nebo zatřepat hlavou, to bude jistější... XD :D Jinak děkuju :D

7 kiki-chan | Web | 28. května 2012 v 0:51 | Reagovat

kyááááááááááááááá *__* ňumíííí! šmarjá, to bylo tak roztomilý *__* ježiš... opět mne doprovázel můj úsměv alá Ježíšek na hnoji, fakt... sladký, sladký, kouzelný... eeeeeee dochází mi slova, koenzym asi přestal účinkovat *a to jsi toho ještě chtěla spoustu napsat...* - do háje, asi si budu muset koupit vlastní koenzym xD

8 °Wivi° | 28. května 2012 v 4:50 | Reagovat

Ňuhehehe... To bylo tak... No.. Já...

Po dvaceti minutách:
°Mrká jak nějakej pedofil° Ty hele... Nechtěla by jsi napsat ZhouRy jednorázovku? :D

Ale teď k povídce: To bylo takový kjáášný a jožtomilýýýý! °Nevšímat! Hrabe jí, protože ještě před chvílí četla povídku od Luli(ny)°

9 Syrinox | 28. května 2012 v 13:43 | Reagovat

[8]: Klidně XD pokud chceš něco speciálního, tak si klidně můžeš přímo objednat povídku :D... článek je... někde na blogu :D

10 Saia | 28. května 2012 v 15:45 | Reagovat

Vieš ako vyzerá pripečenošľahlý výraz??..nie? Ja som tiež nevedela kým som okolo zrkadla neprebehla :-?  :-? Wookié,on je tak tak...na neho proste nieje dosť sladký výraz...a Siwúnek mu kúpil plyšáška...poslušné a dobre vychované je to dietko.

11 Saia | 28. května 2012 v 15:46 | Reagovat

A ked Ta poprosím napíšeš poviedočku aj mne??..pekne pjosím. ???

12 °WiWi° | 31. května 2012 v 16:29 | Reagovat

[9]:HeHe...HeHe... Jdu hledat :D

13 Shio Elisha Siwonnie-chan | Web | 3. června 2012 v 19:55 | Reagovat

Ňahahaha.. to bylo tak neskonale sladké.... kruci! doprdele! elino! kuš!! žááádnééé sladkééééé!!! kůůůůůůůůš!!!! Mě už z toho SiwonaUkeho jeblo! *mlátí hlavou do stolu* Mááááááááááámííííííííííííí! T_T

Já chci pokračovánííí!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama